Žij tu a teď

Čím jsem starší, tím víc poznávám že mi život rychleji plyne a proto s tím chci něco udělat, nebo alespoň to, co dokážu. Přesně tři roky jsem pracoval jako frézař a připadá mi to jako rok a půl. Každý den jsem chodil na jedno a to stejné místo, byl furt se stejnými lidmi, díval se neustále na hodiny kdy už půjdu domů a když jsem domů přišel stejně jsem pracoval na značce tak abych se z té práce jednou dostal a mohl jezdit po světe nebo respektive pracovat na věcech které dělám z odkudkoliv. Takto jsem měl tři roky kolotoč a pak se nemůžu divit, že mám pocit, že čas rychle plyne. 🙂

Jakmile odjedu na Bali a budu pracovat půl roku na svých věcech z tama. Budu ráno co nejčastěji brzo vstávat a chodit se dívat na východ slunce. Jen tak si sednout, zadívat se a popřemýšlet nad tím, čemu věnuji den. Jestli dělám věci správně a užívat si toho, že můžu žít tu a teď živý, zdravý, s prvním splněným snem, se svobodou a hlavně s tou krásou kolem sebe. Nikde žádný Babiš, Sobotka, žádná televize, negativa, vliv druhých, žádné starosti a povinnosti ale radost. Tím že brzo vstanu budu mít delší den. Každý den musím dělat to, co mě baví. Musím dělat to, co vím že chci dělat. Zkusit surfing, potápění, plavání, vyjít sopku a celkově poznávání Bali. Myslím si, že půlrok je akorát. Pak budu mít večer radost a nadšení z toho, co se za ten den událo a budu mít dobrý pocit z toho, jaký život žiju. Přemýšlet nad ním a opět vše zdokonalovat. Popřípadě si říct „ne, tohle dělat nechci“. Žijte tak, abyste toho za 10 let nelitovali a proto je potřeba nemít strach.

Občas je mi líto, že nebudu trávit moc času s rodinou a proto vidím po tom půl roku na Bali další půlroční pobyt v Irsku kde mám sestru která tam má už rodinu a zatím malé děti. Opět mně táhne pocit že bych tam měl s nimi být nějaký ten čas. Chtěl bych zároveň naplno pracovat přímo pro team SkyWay Invest Group a obklopit se těmito lidmi pro svůj další rozvoj. Co bude, to se opět uvidí v ten okamžik. Už neplánuji věci na víc jak rok dopředu protože jsem zjistil že to nemá smysl.

Už teď umím žít tu a teď díky tomu, že si víceméně užívám poslední měsíc v práci. V sobotu 24.6.2017 jedu na svůj svátek do Egypta. Koncem Srpna 5 dní v Irsku a 1. října Indonesie. Vše mám zařízeno včetně účetní, pojištění, letenek atp. Nemám strach protože si uvědomuji co dělám a že budu spokojený. Navíc se v každé dané situaci může odehrát úplně něco jiného než člověk čeká. Mělo by mě to srovnat psychicky a dát do většího klidu. Celkem jsem trpěl depresemi a nikdy jsem na to žádné prášky nebral ani nevyhledal pomoc. Proto nejedu do Las Vegas nebo New Yorku ale do Indonesie kde je klid, pohoda, lidi tam neznají stres a nejsou závislí na materialismu. Nějaký čas od systému když už konečně můžu. 🙂

Snažím se nemít problémy, starosti a stres. 🙂

 

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *