content top

Udělej ten krok. Maratón.

Udělej ten krok. Maratón.

Pokud budete denně vstávat tam kde nechcete, nepoběžíte svou maratonovou cestu ale spíš něco jako neustále dokola jak na kruhovém objezdu. Z toho aby se z něj člověk dostal potřebuje najít to, jakým směrem chce jít. Jakmile si ten směr vybere, může se vydat na Maraton. Proč maraton? Protože ten kdo chce jít čistou cestou bez zkažení si jména, pak nevybuduje značku ani za týden, ani za měsíc a ani za rok (to by pak byl rychlosprint). To samé s úspěchem či network sítí. Hokej, Fotbal i v těchto sportech se musíte vydat na maraton abyste byli úspěšní. Po shlédnutí dokumentu The Secret jsem tomuto dokumentu uvěřil a přál jsem si mít jen finanční prostředky na to, abych měl svobodu a nemusel dělat to, co nechci. Ten pocit, že to nebudu mít hned byl sice hrozný, ale je třeba se naučit trpělivosti a jakmile se na maraton vydáte, tak každým dalším dnem budete na sebe víc a víc hrdí protože budete vědět , že se blížíte úspěšnou cestou k cíli a hlavně tou, kterou jste si vy sami vybrali. Nic není zadarmo. Z toho co píšu, jasně vyplývá to, že nemáte dělat to, co vám říkají druzí. Myslím to z hlediska vlastního cíle – jít si za tím, za svým skutečným cílem. Znám plno lidí, kteří se vydali na ten maraton, který chtěli jeho rodiče. Pokud chce být někdo úspěšným chirurgem a pak třeba i úspěšným politikem ve zdravotnictví, super, udělejte vysokou školu a budujte kariéru. I to je maraton. Jakmile se na maraton vydáte, začnete z toho odvětví nabírat neskutečné zkušenosti a pokud máte opravdu chuť, nezastavíte. Už po půl roku, ikdyž si to neuvědomíte, dosáhnete výsledku který jste si právě na začátku nedovedli ani představit protože jste se rozhodli překonávat ten nejhorší začátek, ze kterého jste měli obavy. A o tom to je, udělat první kroky. Nevyboč z něj Nastanou problémy? Řeš to! Z ničeho se nepos*r. Až budeš mít peníze, nepodlehni drogám, ku*vám a podobným věcem. Mysli na to, že běžíš stále maratón a ještě nemáš vyhráno. Já mám jasný cíl vilu v LA. Kdybych vybočil, nedostanu se až k tomu. Život je jen jeden. Radši přátelé kteří nestojí za to a nevěří ti opusť, ty pravé si drž. V životě se musím vzdát určitých věcí abych mohl dál, na další level a nebrzdilo to věci, které nemají smysl. Jdi a nezastav ať už chceš dělat cokoliv! 🙂...

Read More

Žij tu a teď

Žij tu a teď

Čím jsem starší, tím víc poznávám že mi život rychleji plyne a proto s tím chci něco udělat, nebo alespoň to, co dokážu. Přesně tři roky jsem pracoval jako frézař a připadá mi to jako rok a půl. Každý den jsem chodil na jedno a to stejné místo, byl furt se stejnými lidmi, díval se neustále na hodiny kdy už půjdu domů a když jsem domů přišel stejně jsem pracoval na značce tak abych se z té práce jednou dostal a mohl jezdit po světe nebo respektive pracovat na věcech které dělám z odkudkoliv. Takto jsem měl tři roky kolotoč a pak se nemůžu divit, že mám pocit, že čas rychle plyne. 🙂 Jakmile odjedu na Bali a budu pracovat půl roku na svých věcech z tama. Budu ráno co nejčastěji brzo vstávat a chodit se dívat na východ slunce. Jen tak si sednout, zadívat se a popřemýšlet nad tím, čemu věnuji den. Jestli dělám věci správně a užívat si toho, že můžu žít tu a teď živý, zdravý, s prvním splněným snem, se svobodou a hlavně s tou krásou kolem sebe. Nikde žádný Babiš, Sobotka, žádná televize, negativa, vliv druhých, žádné starosti a povinnosti ale radost. Tím že brzo vstanu budu mít delší den. Každý den musím dělat to, co mě baví. Musím dělat to, co vím že chci dělat. Zkusit surfing, potápění, plavání, vyjít sopku a celkově poznávání Bali. Myslím si, že půlrok je akorát. Pak budu mít večer radost a nadšení z toho, co se za ten den událo a budu mít dobrý pocit z toho, jaký život žiju. Přemýšlet nad ním a opět vše zdokonalovat. Popřípadě si říct „ne, tohle dělat nechci“. Žijte tak, abyste toho za 10 let nelitovali a proto je potřeba nemít strach. Občas je mi líto, že nebudu trávit moc času s rodinou a proto vidím po tom půl roku na Bali další půlroční pobyt v Irsku kde mám sestru která tam má už rodinu a zatím malé děti. Opět mně táhne pocit že bych tam měl s nimi být nějaký ten čas. Chtěl bych zároveň naplno pracovat přímo pro team SkyWay Invest Group a obklopit se těmito lidmi pro svůj další rozvoj. Co bude, to se opět uvidí v ten okamžik. Už neplánuji věci na víc jak rok dopředu protože jsem zjistil že to nemá smysl. Už teď umím žít tu a teď díky tomu, že si víceméně užívám poslední měsíc v práci. V sobotu 24.6.2017 jedu na svůj svátek do Egypta. Koncem Srpna 5 dní v Irsku a 1. října Indonesie. Vše mám zařízeno včetně účetní, pojištění, letenek atp. Nemám strach protože si uvědomuji co dělám a že budu spokojený. Navíc se v každé dané situaci může odehrát úplně něco jiného než člověk čeká. Mělo by mě...

Read More

Namotivovaný každý den!

Namotivovaný každý den!

Čím jsem starší, tak už si skoro denně opakuji, že nesmím promarnit čas. Je to pocit uvnitř mě který mi denně říká že čas musím věnovat jen tomu co má smysl. Naučil jsem se základní pravdu o světě a následně se chtěl od systému odprostit. Začal jsem hledat řešení (jak píšu v předchozím článku). Motivaci dodává i to, že čím dřív budu mít majetek nebo business vybudovaný, tím dřív přijde svoboda. tzn. moct být třeba každý týden na jiném místě. Nechci být „ovečka“ s hypotékami na auto, na barák, která pracuje 10 hodin denně ve fabrice a ani neví kam si dobře uložit výdělky aby je neměl ohrožené před státem nebo před krádeží, krachem apod. Nehledám si vztah, neplánuji dítě, svatbu, barák v tomto věku. Nejdříve musím něco vybudovat a pak s rodinou žít kvalitní život u moře v dobré a pozitivní atmosféře. Nenechte nikoho, aby vám říkal co můžete a co ne (zákony samozřejmě respektuji). Kdo mi nebo okolí bude škodit, vypořádám se s ním ať to stojí co to stojí. Od žádného hlupáka si nenechte ničit život. Za svůj život si můžete jen vy a nikdo jiný. Nechci litovat ve 30-ti, že jsem neudělal věci tak jak jsem je mohl udělat. Žijeme jen jednou a já svůj život považuji za hodně cenný protože vím, že to co tady zažíváme už znovu nebude. Je mi 22 let, dávám výpověď a jedu pryč. Kdybych výpověď nedal, život by mi připadal že plyne strašně rychle protože bych každý den dělal víceméně na jednom místě furt to samé (tzv. kolotoč). 😀 Proto lidi furt říkají, že čas rychle letí. Kdyby dělali to co je baví, každý den něco jiného, byli z toho nadšení, měli celý den volný tak pak je to o něčem jiném. Čtyři roky budování značky stojí za svobodu místo toho pracovat celý život pro sen toho, kdo vás zaměstnává. Nikdy jsem nevyzkoušel žádné tvrdé drogy (pervitin a spol.) protože si života cením a stačí mi mít klid a žít u moře. Nemůžu si dovolit tomu podlehnout. Vím, že pomocí drog bych mohl spadnout a vybočit z cesty nebo ji dost zkomplikovat. Proto si denně pouštím hudbu, která mi opakuje, že konám správně a poslouchám jen ty interprety se kterýma se ztotožním. Začátky jsou vždy nejhorší ale musíte přes ně přejít. Jak přijde první úspěch, ten úspěch ukážete, tím ukážete sobě i ostatním že to opravdu jde a začne se dařit víc a víc a taky vás to víc bude bavit a samozřejmě nakopne. Je jasné, že pokud se aktuálně nedaří je třeba si uvědomit, že může být něco špatně a zlepšovat to. Tím se posouváte na další level ikdyž si to ani neuvědomujete a za půl roku budete...

Read More

V čem vidím smysl života?

V čem vidím smysl života?

Když jsem jel poprvé za sestrou do Irska, která se tam odstěhovala, byl jsem tam asi dva týdny a za tu dobu jsem tam z toho byl neskutečně nadšený. Moc se mi tam líbilo, cítil jsem se v neznámu a jiné zemi moc dobře a víceméně nic na mně nepůsobilo negativně. Jeli jsme k moři, na výlety a u moře bych vydržel sedět celý den. Jen moře, ta atmosféra, zvuky, slunce a být v klidu. Ta mentalita lidí tam byla úplně jiná, většina hodná, bez stresu a přátelští. Pokud jste do někoho omylem vrazili, začal se vám omlouvat on sám. Tady u nás v Česku vás za to ještě seřvou. Když jsme jeli znovu, pokaždé jsem se neskutečně těšil. Od té doby jsem si říkal, že bych určitě chtěl buď napořád nebo na nějaký čas do ciziny. Pak jsem začal dělat něco pro to, abych mohl. Proč odjíždím přes půl světa? Tak jsem to měl až do tohoto roku ale rozhodl jsem se původně, že odjedu do Prahy kde bych poznal nové lidi. Je tam více lidí jako já a Praha se mi líbí. Chtěl jsem ještě předtím do té ciziny a nejlépe na Bali protože jsem sledoval lidi co tam jezdí nebo žijí. Ale neumím dobře anglicky takže ubytovaní a veškeré zařizování by pro mně bylo složité, jelikož jdu do toho sám. Měsíc na to jsem narazil na neuvěřitelně dobrý kontakt na Bali protože jsem tento ostrov delší dobu sledoval a líbil se mi, bral jsem to jako znamení. Hned jsem věděl, že jedu a taky jsem věděl, že mi nestojí nic v cestě. Vykašlal jsem se na Prahu a týden na to jsem koupil letenku. Moc se těším, protože vím, že si zlepším Angličtinu, naberu zkušenosti, poznám kulturu, budu pracovně nezávislý a budu v ráji kde lidi neznají stres, nejsou závislí na materialismu a jsou úplně v pohodě. Co bude potom? Nevím, Buď zůstanu nebo zase někam jinam ale zpět do ČR nechci.  Není to celé o odvaze, necítím z toho strach, jsem rád, protože vím, že konám správně. Nejsem jeden z těch, kteří si myslí, že jsou moc slabí pro to, co chtějí. Řeknu si co chci a dělám něco pro to, abych to získal. Odmítám si brát hypotéky na auto, na bydlení, nechat státu nad sebou kontrolu nebo zakládat v tak „nízkém“ věku rodinu. Vidím to jinak, dostal jsem se z mínusu na pasivní příjem, nejdříve něco vybudovat, poznat svět, dělat to co mně baví a těšit se na každý další den. V čem vidím smysl života? Prožít život tak, abych se za něho nemusel stydět. Abych každý den nemusel dělat to co nechci. Vždy mně zajímal vesmír, pravda o světě a tajené...

Read More

Jak jsem se dostal k projektům, marketingu a investicím?

Jak jsem se dostal k projektům, marketingu a investicím?

Na základní škole a pak i střední jsem měl špatné známky a zajímala mě jen zábava, kdy půjdu ven a počítač. Měl jsem velký odpor k například domácím úlohám. Neuměl jsem nad věcmi přemýšlet a vše jsem se snažil naučit jen zpaměti. Neměl jsem žádné cíle ani motivaci, bylo mi vše jedno. Takto to šlo až do roku 2012 ve kterém jsem začal poznávat pravdu a jak funguje systém. Podnětem k tomu byla hudba protože i někteří interpreti dávají do textů pravdu o tom, jak funguje ekonomický, farmaceutický, hospodářský průmysl, politika apod. Tím, že mně začaly tyto věci hodně zajímat, začal jsem si je sám vyhledávat a přemýšlet nad nima. To mi dalo kritické myšlení a zlepšily se výsledky i ve škole a tím pádem jsem pak zvládl i maturitu. Protože jsem si uvědomil, že abych se odprostil od systému, kde budu denně vstávat do práce k frézce musím úspěšně dodělat maturitu a dostat se ze školy. A pak už bude vše záležet jen na mně. Hledal jsem neustále způsoby jak si udělat pasivní příjem nebo jak nemuset chodit do zaměstnání. Po maturitě a střední jsem šel ihned pracovat abych se mohl co nejdříve odstěhovat a taky se tak stalo. Prošel jsem i přes rulety a různé nabídky výdělků. Po konci střední jsem se dostal k síťovému marketingu. Sledoval jsem CZ/SK leadery kteří nabízely projekty jak si zhodnotit peníze ale ty projekty mnohdy končily. Řekl jsem si, že to není dobrá cesta a musí se zvolit seriozní a dlouhotrvající a certifikované společnosti. Udělal jsem web jackings.net a začal se spoléhat jen na sebe a projekty si vybírat sám. Během tří let je vybudoval a nyní mám víceméně „dost“ pasivních příjmů. 🙂 Jak jsem to postupně udělal a jaké mám strategie bude obsahovat další...

Read More

content top
error: Content is protected !!